O inflaci slyšel už asi každý. Jde o ztrátu hodnoty peněz – za své peníze koupíte méně zboží a služeb, které zdražují. Existuje ale i opačný proces, deflace. Který z nich je častější, který nebezpečnější a jak se bránit inflaci?
Co je inflace a deflace
V situaci, kdy si za stejné peníze nakoupíte méně zboží a služeb než před určitým časovým obdobím, mluvíme o inflaci. Obvykle se měří meziročně, tedy ve srovnání se stejnou dobou před rokem. Pokud si toho za stejné peníze můžete pořídit více, jde o deflaci. Oba procesy mají své výhody i nevýhody. Odborníci se shodují, že nejpříznivější pro ekonomiku je velmi mírná inflace.
Inflace neboli růst cen
Podle ekonomické definice je inflace “nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb”. Za své peníze si toho můžete koupit méně a méně. Zvyšující se inflace má za následek pokles hodnoty úspor i některých investic.
Jak vzniká inflace
Příčin inflace je několik, jako hlavní se obvykle považuje nárůst množství peněz v dané ekonomice. To znamená, že na stejné množství zboží je stále více peněz a proto zákonitě musí stát více. Nadměrné množství peněz investovaných například do některých aktiv způsobuje růst jejich cen. Tím pádem si za stejné množství peněz můžeme koupit stále méně a méně.
Regulace národních bank
Množství peněz v oběhu u nás reguluje měnová politika České národní banky. Ta do jisté míry ovlivňuje inflaci právě tím, kolik peněz uvolňuje do oběhu. Roli ale hrají i další faktory, které je někdy těžké předvídat a přizpůsobit tomu množství uvolňovaných peněz.
Co je opak inflace
Opakem inflace je deflace. Při deflaci dochází ke snižování cen a tedy i nárůstu hodnoty peněz. To se může zdát jako pozitivní, dlouhodobá deflace se ale objevuje obvykle hlavně při hospodářských krizích a její vliv například zvyšuje reálnou hodnotu dluhů.
Deflace a dezinflace
K deflaci dnes dochází poměrně vzácně, protože centrální banky se proti ní snaží preventivně bojovat. Pokud k deflaci dojde, je pokles cen výhodný pro spotřebitele, kteří za své peníze získají více služeb a zboží. Nevýhodná je samozřejmě pro obchodníky. Ti na deflaci prodělávají.
Dezinflace není opakem inflace ani synonymem deflace. Znamená to, že v ekonomice sice panuje inflace, ale na rozdíl od předchozího vývoje začala zpomalovat (např. v předchozím sledovaném období byla inflace 4 %, nyní to jsou jen 3 %).
Míra inflace a její vývoj
Závažnost inflace
Podle závažnosti se inflace dělí na mírnou, pádivou a hyperinflaci. V rozvinutých zemích dnes zažíváme obvykle jen mírnou inflaci v řádu jednotek procent ročně. Pokud inflace stoupá ve dvouciferných číslech, lidé přestávají ekonomice věřit a snaží se držet co nejméně peněz.
Inflace větší než stovky procent se nazývá hyperinflace a vede k tomu, že se lidé vrací k naturální směně nebo využívají zahraniční měny. V Německu vlivem následků první světové války dosáhla v roce 1923 inflace 23 000 %.
Příčiny inflace
Na vzniku inflace v ekonomice se podílí mnoho faktorů. Ve zkratce ale obvykle můžeme určit jeden ze tří hlavních důvodů, proč je inflace. Buď jde o setrvačnou inflaci, inflaci taženou nabídkou nebo inflaci taženou poptávkou.
Setrvačná inflace
Příčinou setrvačné inflace jsou takzvaná inflační očekávání: účastníci ekonomiky se ve svých plánech (vyjednávání o mzdách, plánování úroků a prodejních cen atd.) přizpůsobují očekávané inflaci. Ta potom pod jejich vlivem skutečně nastává.
Nabídkou tažená inflace
Říká se jí také nákladová inflace. První impuls ke zdražení totiž vychází ze strany výrobců a obchodníků, obvykle kvůli zdražení energií, materiálů nebo jiných vstupů do výroby. Následkem vyšších výdajů domácností vzniká tlak na zvyšování mezd, což dále roztáčí inflační spirálu.
Poptávkou tažená inflace
Při poptávkové inflaci mají spotřebitelé (domácnosti, ale i firmy a vláda) chuť více utrácet. Tomu se obchodníci přizpůsobují a zdražují. Stává se tak například při poptávkovém boomu nebo při snižování daní.
Důsledky inflace
Vlivem inflace se znehodnocují úspory v podobě hotovosti, na bankovních účtech střadatelů, nebo v podobě jiných finančních produktů. Vůči inflaci jsou alespoň do jisté míry odolné investice, které nemají finanční podobu.
Vývoj inflace na světových trzích
V posledních měsících se s rostoucí inflací potýká a růst cen zažívá většina rozvinutých světových trhů. Příčinou inflace ve Spojených státech amerických i v Evropě je především nedostatek materiálů, surovin a pracovní síly související s pandemií koronaviru. Roste také cena dopravy, především doprava kontejnerů z Číny extrémně zdražila a ovlivňuje tak podnikatele, kteří jsou na dovezených materiálech závislí.
Inflace a deflace v ČR
Průměrná roční míra inflace za rok 2021 byla nejvyšší od roku 2008. Činila 3,8 %, přitom v posledních měsících roku dosahovala meziroční míra inflace 6 až 6,6 %. Vliv mělo především rychlé znovuotevírání ekonomiky po omezeních spojených s epidemií koronaviru. Inflaci tlačí nahoru také vysoké ceny energií.
Jak se bránit inflaci
U peněz na bankovním účtu nebo v hotovosti pod matrací bude inflace pohlcovat stále větší část jejich hodnoty. Aby se peníze neznehodnocovaly, je důležité je investovat. Je dobré investici rozdělit do několika oblastí. Mezi nejpopulárnější patří investice do akcií, nemovitosti nebo zlato.
Investice do akcií a fondů (ETF)
V dlouhodobém horizontu je především pasivní investování do indexových fondů nadějí, že porazíte inflaci. Indexové fondy sledují některé z hlavních indexů (faktorů, kterými se měří úspěšnost daného trhu nebo odvětví) a investují do těch nejúspěšnějších společností na daném trhu.
Zlato a virtuální zlato
Zlato funguje jako staletími prověřený dlouhodobý uchovatel hodnoty. V případě nákupu investičních drahých kovů je ale nutné myslet na to, že bude potřeba ho někde uchovávat. Také v případě, že budete potřebovat část investice odprodat, musíte počítat s tím, že ho nelze snadno dělit a nemáte vždy zaručeno, že ho prodáte brzy. Krátkodobě také nemusí s inflací držet krok: i zlato může mít propady ceny.
Podobná rizika existují i do investic do uměleckých děl nebo jiných sběratelských předmětů. U nich by mělo jít opravdu jen o doplnění portfolia, především v případě, že jde o váš koníček, ke sbíraným předmětům máte blízký vztah a víte dobře, co děláte.
Jako novodobé zlato se dnes označují také kryptoměny. Jde o specifický investiční nástroj založený na technologii blockchainu, která umožňuje jednoznačně určit majitele virtuálních peněz. Například Bitcoin ze své podstaty nemůže podléhat inflaci, protože bude k dispozici jen konečné množství mincí a nelze jich “natisknout” více. Kryptoměny už prokázaly svůj investiční potenciál a mají před sebou pravděpodobně slibnou budoucnost, jde ale stále o poměrně mladý investiční nástroj s vysokým kolísáním kurzu. Hodí se proto také spíše jako doplňková investice malého procenta vašich úspor, o které si případně můžete dovolit přijít.
Investice do nemovitostí
Dalším velmi oblíbeným prostředkem, jak bránit své úspory před inflací, jsou investice do nemovitostí. V obdobích, kdy stoupá inflace, obvykle roste i hodnota investice. Jedním ze způsobů je vlastnické bydlení (koupě investičního bytu a jeho pronajímání), další variantou jsou nemovitostní fondy nebo investiční platformy, kde je možné zprostředkovaně nakupovat podíly v nemovitostech i za menší částky.
